Skrýt nabídku

Secchiho deska poprvé v rukou české veřejnosti

23. 6. 2015

Praha, 23. června 2015. Potápka černokrká, Pták roku 2015, má pro letošek kritické období za sebou. Eutrofizované rybníky to nejhorší ale teprve čeká. Akce „Měření průhlednosti vody v rybnících“ tak vstupuje do další etapy. Symbolem kampaně, kterou spustila Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, je kromě potápky také Secchiho deska. Zařízení, které od konce dubna přibližuje problematiku kvality vody a ochrany mokřadů široké veřejnosti i v ČR. Jednoduchý hydrobiologický instrument má velmi zajímavou historii a dnes je používán v několika mezinárodních dobrovolnických projektech.

První měření Secchiho deskou

Přesně před 150 lety byla ustavena uzance měření průhlednosti vody. Italský meteorolog, fyzik a astronom, ředitel vatikánské observatoře a jezuita Pietro Angelo Secchi (*18. 6. 1818 - † 26. 2. 1878), provedl na jaře 1864 ve Středozemním moři systematické vyhodnocení všech proměnných faktorů, které mají na změřenou hloubku průhlednosti podstatný vliv. Zjistil, že pro standardizaci měření je třeba omezit odlesky hladiny, její vlnění, co nejvíce snížit pozorovací stanoviště směrem ke hladině a pozorovat pokud možno za maximálního slunečního svitu. I když Secchi experimentoval v počátku s deskou 3,73 m velkou, a testoval různé materiály a barvy, nakonec shledal bílou barvu porcelánu a průměr 0,40 m jako optimální.

Bulvárně by se dalo říci, že kameninový talíř z lodní kuchyně byl tehdy povýšen do stavu vědeckého měřidla. Pravděpodobným podnětem mu nicméně ale byla výsostně praktická věc. Chtěl zjistit maximální průhlednost moře. Jednak kvůli základní bezpečnosti námořní plavby, ale také z prozaičtějších důvodů, a sice při hledání vraků a pokladů ze starých lodí. Čtyřstránkový článek „O průhlednosti moře“ projednaný na zasedání Akademie věd ze 17. července 1865 a uveřejněný poté v pařížských Comptes Rendus de l'Académie des sciences, tak v limnologii položil základ systematického měření průhlednosti vody. Sám P. A. Secchi netušil, že třímá v rukou desku, která navždy ponese jeho jméno. Označení se vžilo až počátkem 20. století, dlouho po jeho smrti.

První velký projekt Citizen Science v USA a na Zemi

Když vyhlásilo UNESCO rok 2015 Mezinárodním rokem světla, přidal se Dr. Richard Kirby, limnolog z Plymouthu ve Velké Británii s novým projektem pro námořníky a mořeplavce jednoduše nazvaným „Secchi disk project“. Cílem je dokumentovat dopady globální změny klimatu na společenstva fytoplanktonu v mořích a oceánech. Metoda zapojení veřejnosti je prostá: kdo se toulá po moři, ať příležitostně měří průhlednost moře Secchiho deskou a údaje zapisuje na web projektu.

Akce tak hlavní metodou následuje obdobný vzdělávací a výchovný program „World Water Monitoring Challenge“. Ten je opravdu globální. Jen v roce 2013 se do monitoringu kvality vod zapojilo jeho prostřednictvím asi 185 tisíc účastníků z 51 zemí světa.

Z velkých projektů využívajících měření průhlednosti vody je do třetice nutno jmenovat nejslavnější, největší a nejstarší projekt tohoto druhu. Byl založen r. 1994 v Kent State University, Ohio, USA a jmenuje se „Secchi Dip-in“. Projekt pod vedením trojice odborníků, Dr. Roberta Carlsona, Dr. Dava Wallera a Dr. Jay Leeho, spojuje dobrovolníky z USA a Kanady. Jejich měření ukazují nejširší veřejnosti dlouhodobé trendy v průhlednosti Severoamerických jezer. Jedná se o snadný a srozumitelný doklad změn kvality vody napříč celými Spojenými státy. Za dvacet let se podařilo vytvořit unikátní databázi měření z více jak 13 000 jezer, z nichž asi 2 000 jsou sledovány dlouhodobě. Do projektu se za dobu trvání zapojily tisíce lidí a k roku 2010 naměřili přes 41 000 záznamů. Obrovským úspěchem akce bylo loňské převzetí organizace projektu federální profesionální Společností pro management severoamerických jezer (NALMS).

150 let po Secchiho standardizaci je tak z uvedených příkladů na výsost jasné,  jakou sílu s sebou nese zapojení široké veřejnosti do ochrany jezer, řek, přehrad, moří a oceánů díky jednoduché metodě.

První dobrovolnická akce v České republice

2015 06 23 secchiho deska 01V dubnu letošního roku začala terénní fáze projektu „Pták roku - měření průhlednosti vody na rybnících“. Jedná se o první dobrovolnickou akci v České republice, která jednoduchou metodu měření průhlednosti vody Secchiho deskou cíleně využívá. Český projekt si nicméně jako zastřešující druh vybral potápku černokrkou, bentonofágní potápivou kachnu. Ta je vázána na pobřežní pásy rybníků a v posledních letech zaznamenala dramatický pokles počtu hnízdících párů u nás. Příčinou je eutrofizace vod, konkurence vysokých obsádek kaprů a devastace litorálních porostů. Smyslem akce tak je snížit znečištění mokřadů, zabránit jejich další degradaci a zániku.

Česká společnost ornitologická a Výzkumný ústav vodohospodářský, T.G. Masaryka v Praze tím aktuálně a prakticky upozorňují širokou veřejnost na neblahý stav našich mokřadů a vysvětlují jejich nezastupitelnou roli ve fungování české krajiny. „Mokřady jsou klíčovou součástí koloběhu vody, látek a energie v naší přírodě“ vysvětluje Daniel Fiala, hydrobiolog z VÚV T.G.M. Zároveň veřejnosti společně nabízejí atraktivní formou i přímé zapojení do jejich ochrany.

Organizátoři přitom v dubnu netušili, jak doslovně budou cíle projektu rezonovat s varovnými závěry záhy uveřejněné Zprávy o stavu přírody v EU. „Poškození přírodních podmínek bylo nejpodstatnějším ohrožením pro ptáky, kteří žijí na sladkovodních stanovištích, pravděpodobně kvůli snížení dostupnosti míst pro hnízdění a krmení“, uvádí se v čerstvém dokumentu.

2015 06 23 secchiho deska 04I když se ohrožení uvedené ve zprávě týká našich řek stejnou měrou jako mokřadů, úsilí organizátorů se zaměřuje na rybníky. Ty jsou jednak specifickým symbolem české krajiny a jejich současný stav je opravdu tristní. „Přestože v ČR nemáme prakticky žádná přirozená jezera, jsou naše sladkovodní ekosystémy podle uvedené Zprávy ohroženy ze stejných důvodů jako v celé Evropě“, komentuje dále situaci Fiala. „Rybníky jsou přímo didaktické a vysvětlení zákonitostí potravního řetězce a fungování celého ekosystému je obrazně i fakticky snadno přístupné i dětem“, podotýká. Zde se totiž viditelně potkávají tři hlavní viníci problému, alias dodavatelé fosforu. Odpadní vody z obcí, přímé hnojení rybníků a eroze z okolních polí. „A jejich reprezentanti na sebe v kritickou chvíli ukazují jako tři bratři kačerové pod rozbitým oknem v disneyovském seriálu. Dokola jeden na druhého a čas běží“, uzavírá Fiala.

Potápky mají kritické období za sebou, rybníky to nejhorší teprve čeká.

2015 06 23 secchiho deska 022015 06 23 secchiho deska 03

Osud fosforu v rybníku určuje zooplankton. Ten bude řasy ve vodě účinně filtrovat jen při nízké obsádce kapra. Kapři, resp. rybníkáři tedy zásadně ovlivňují, bude-li voda průhledná nebo jako brčál a bude-li rybník plnit pouze funkci ekonomickou nebo i další ekosystémové služby. Toxické druhy sinic v intenzivní rybochovech jsou nutným důsledkem eutrofizace vod. (foto D. Fiala a P. Kožený, VÚV T.G.M., v.v.i.)

Do projektu se dosud zapojili lidé ze všech krajů ČR. Do poloviny června se podařilo nasbírat přes 230 měření a několik rybníků má i tři měření v řadě. Akce ale potrvá do konce srpna, i když potápkám již kritické období skončilo. Tam kde se zadařilo, odrostlá mláďata brázdí hladinu. Teplota vody však dále poroste a rybníky se budou míchat méně než na jaře. Přetížení živinami teprve ukáže svoji nejhorší tvář. Bude docházet ke kyslíkovým deficitům, což bude trápit ryby a vodní živočichy. Během prázdnin ale také dojde k intenzivním rozvojům sinic a hladiny se změní na sivě zelenou omáčku. Průhlednost potom klesne na minimum. Proto organizátoři vyzývají všechny dobrovolníky, aby se vydali se svojí Secchiho deskou nyní a během prázdnin k nejbližšímu rybníku, změřili průhlednost vody a údaje zaznamenali na web projektu.

logo ceska spolecnost ornitologicka logo vuvtgm logo ceska limnologicka spolecnost

Soubory ke stažení:

Secchiho deska stopadesátiletá poprvé v ČR (0,41 MB, Adobe Acrobat dokument)