Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření

• Hlavní řešitel: Ing. Hanel Martin, Ph.D.
• Telefon: 220 197 404
• e-mail: martin_hanel[@]vuv.cz

• Zadavatel: Ministerstvo životního prostředí ČR
• Typ projektu: Aplikovaný výzkum
• Doba řešení: 08. 2007 - 08. 2011
• Na projektu spolupracují:
  • Český hydrometeorologický ústav
  • Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
  • Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.
  • Univerzita Karlova v Praze / Matematicko-fyzikální fakulta
   

   

Cílem projektu je zpřesnění a aktualizace scénářů vývoje klimatu na území České republiky pro časové horizonty 2011–2040, 2041–2070 a 2071–2100, upřesnění předpokládaných dopadů klimatické změny na sektory vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví, návrh vhodných adaptačních opatření a podpora plnění Národního programu na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice.

Cílem řešení pro rok 2010 byla analýza nově zpřístupněných simulací regionálního klimatického modelu ALADIN-CLIMATE/CZ a jejich konfrontace se simulacemi z projektu ENSEMBLES financovaném Evropskou unií. Za tímto účelem bylo provedeno rozsáhlé modelování vlivu změn klimatu na hydrologickou bilanci na 250 povodích dle řádově 20 scénářů klimatických změn pro 3 časové horizonty. Pozornost byla zaměřena zejména na posouzení velikosti změn dle modelu ALADIN-CLIMATE/CZ vzhledem k ostatním scénářům. Přes značné nejistoty a rozdíly v absolutních hodnotách změn odtoku dle různých scénářů změn klimatu, lze identifikovat jevy do značné míry společné všem simulacím. Předně, modely se shodují na poklesu letních a zejména jarních průtoků, především na jihu Moravy. Naopak v zimně se většina modelů shodne na nárůstu odtoků v severní a severovýchodní části republiky. Dle nadpoloviční většiny modelů dojde v jižní polovině republiky k časovým horizontům 2055 a 2085 k poklesu odtoků o více než 20 %. Více než 20% růst odtoků je nepravděpodobný pro všechna roční období a časové horizonty, kromě několika výše položených povodí v zimě. Pozornost byla dále věnována diskuzi adaptačních opatření v oblasti vodního hospodářství. Jako pilotní studie bylo předloženo posouzení možnosti adaptace na změnu klimatu v suchých obdobích pomocí využití lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod. Projektované zvýšení deficitů je značné a na povodí Labe by ani využití veškeré potenciální kapacity vodních nádrží nestačilo k pokrytí tohoto růstu. Je proto zřejmé, že mimo zvyšování množství vodních zdrojů je potřeba v budoucnosti počítat (naplní-li se scénáře změn klimatu) i s nutností omezit poptávku po vodních zdrojích a racionalizovat jejich využívání v obdobích hydrologického sucha.