Skrýt nabídku

Zprávy o výsledcích Společného průzkumu Dunaje 4 byly publikovány: nejkomplexnější průzkum řeky a jejích hlavních přítoků na světě ve dvou publikacích

25. 6. 2021

Čtvrtý společný průzkum Dunaje (JDS4) v letech 2019 a 2020 byl koordinován Mezinárodní komisí pro ochranu Dunaje (ICPDR) a spolupracovalo na něm mnoho stovek odborníků v zemích povodí Dunaje a dalších aktérů. Konečné výsledky jsou nyní zveřejněny a zpřístupněny laické a odborné veřejnosti online.

Společný průzkum Dunaje je nejrozsáhlejší výzkumnou aktivitou v  oblasti monitorování povrchových vod na světě a koná se jednou za šest let. Svým komplexním přístupem přináší nové informace o kvalitě vody a aktuálním stavu říčních ekosystémů řeky Dunaje včetně jeho hlavních přítoků. Také harmonizuje postupy sledování vod v podunajských zemích s cílem podpořit dosažení dobrého stavu vod – stěžejního cíle Rámcové směrnice o vodní politice 2000/60/ES (RS). Během JDS4 mezinárodní týmy vědců na monitorovacích profilech toků odebraly vzorky a změřily různé parametry a zaznamenaly environmentální charakteristiky řek – od znečištění chemickými polutanty, zatížení živinami a mikrobiálními patogeny, přes biologickou rozmanitost, hydromorfologii až po míru zatížení vodního prostředí plasty a radioaktivitu.

Průzkum poskytuje aktuální a komplexní obraz o stavu povodí Dunaje včetně přítoků a vodních útvarů povrchových a podzemních vod podél Dunaje. I tentokrát JDS4 poskytl příležitost pro testování řady nových a inovativních postupů v ohromujícím rozsahu povodí Dunaje, a to včetně průzkumu environmentální DNA (eDNA) nebo cílových a necílových screeningových metod.

Výsledky JDS4 proto poskytují jedinečný pohled na stav povodí Dunaje, včetně odpovědí na tyto otázky:

  • Které chemické látky se dostávají do říčních vod a v jakém množství?
  • Jaké ryby žijí v povodí Dunaje a jak jsou početné?
  • Jaké množství mikroplastů si najde cestu do Dunaje a jeho přítoků? Jaké plasty jsou ve vodě nejběžnější?
  • Jak je to s mikrobiálním znečištěním?
  • Jaké nepůvodní druhy žijí v Dunaji?
  • Které úseky řeky Dunaje a jeho přítoky mají vysokou biodiverzitu?

Podobně jako JDS3, i výsledky JDS4 podporují naplňování cílů RS pomocí rozsáhlých homogenních datových souborů, které byly získány aktuálními moderními metodami a postupy analýz shodnými pro celé povodí ve stejném období. I když získané výsledky nemají ambici nahradit národní údaje používané při hodnocení ekologického a chemického stavu pro plánování v oblasti vod, jsou vynikající referenční databází, kterou lze použít pro harmonizaci metod hodnocení stavu vod v celém povodí Dunaje a také pro nové odvození a prioritizaci specifických znečišťujících látek povodí Dunaje. Jsou unikátním zdrojem dat pro řadu parametrů, zejména pro emergentní látky. Získaná data, která jsou již od prvního průzkumu v roce 2002 uložena a přístupná v databázi JDS, umožní porovnání vývoje kvality a stavu vod a jejich společenstev v dlouhodobém horizontu. JDS je skvělou platformou pro sdílení znalostí a předávání zkušeností mezi členskými státy EU a třetími zeměmi.

Z výsledků průzkumu JDS4 je zřejmé, že Dunaj, který čelí mnoha vlivům, se od posledního průzkumu (JDS3) v určitých problematických oblastech zlepšil. Je to však člověkem velmi silně využívaný ekosystém, a tak zbývá vynaložit ještě mnoho úsilí, aby došlo k nápravě. Co víc, poprvé byly monitorovány například mikroplasty nebo eDNA, a tak sledovat změny u těchto parametrů bude možné až po ukončení další etapy průzkumu (JDS5).

Průzkum na území ČR byl prováděn na dvou říčních profilech, Morava – Lanžhot a Dyje – Pohansko, v místech, kde hlavní moravské řeky opouštejí ČR. Účast a koordinaci prací na národní úrovni zajišťoval Odbor ochrany vod Ministerstva životního prostředí ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, v. v. i. Dále spolupracovaly Povodí Moravy, s. p., které se podílelo na speciálních laboratorních analýzách vod, a Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i. Během průzkumu řek Moravy a Dyje na území ČR byly testovány např. metody využití eDNA analýz řasové flóry a fauny vodních bezobratlých živočichů pro porovnání s konvenčními metodami monitoringu pro účely hodnocení ekologického stavu tekoucích vod pomocí fytobentosu, fytoplanktonu a makrozoobentosu či analýzy vzorků plavenin na obsah vybraných typů mikroplastů v povrchových vodách. Byly provedeny analýzy druhového složení říčního zooplanktonu, které se běžně neprovádějí. Ve vodě bylo sledováno také široké spektrum emergentních a nebezpečných organických polutantů včetně drog.

Pokud máte zájem dozvědět se více, můžete navštívit www.danubesurvey.org/jds4/publications, nebo si stáhnout zprávy o JDS4 z odkazů ve formě náhledů titulních stran publikací.

JDS4 Public Report JDS4 Scientific Report