Historie

Výzkumný ústav vodohospodářský byl jedním z prvních vědeckých ústavů založených v samostatné republice Čechů a Slováků. Tato priorita byla logickým důsledkem velké pozornosti, jíž se hospodaření a nakládání s vodou po staletí v našich zemích těšilo – od budování rybničních soustav s vrcholem v 15. a 16. století, přes projekty na splavnění velkých řek až po pozorování a měření na počátku 19. století. Se vznikem hydrografické služby koncem 19. století byly položeny základy pro vědecký přístup k problematice vody. Vznikající ústav na tuto službu plynule navázal.

Založení a výstavba

Instituce byla založena jako Státní ústav hydrologický usnesením ministerské rady z 9. prosince 1919. Zpráva z jednání rady výstižně charakterizuje důvody, jež vedly k založení ústavu: „…čeští inženýři při svých jinak vynikajících a uznávaných pracích jsou odkázáni jen na čistou spekulaci a nemají po ruce výzkumných a zkušebních ústavů, ve kterých by mohli své projekty a myšlenky přezkoušeti, než je předloží veřejnosti a provedou.“ Ústav měl být ústředím hydrologické služby pro celé území republiky, přičemž praktický výkon této služby měla zajišťovat hydrografická oddělení zemských úřadů v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodě. Organizační práce byly zahájeny 13. října 1920 podle ideového návrhu Dr. Ing. Jana Smetany. Od roku 1922 se již ústav věnoval svému poslání – výzkumu, zprvu vesměs hydrologickému.

Po prvních deset let existence hydrologického ústavu se pracovalo ve stísněných poměrech na několika pracovištích rozptýlených po celé Praze, ale již od roku 1921 se uvažovalo o výstavbě nové budovy v Praze. Nakonec bylo rozhodnuto o výstavbě ústavu v rozsáhlém areálu v Praze-Podbabě. Autorem definitivního architektonického řešení byl architekt František Bartoš. Se stavbou se začalo v roce 1927. Nejprve byl dokončen tárovací žlab (1930), pak budova A s hydrotechnickou laboratoří. V té době měl již ústav 34 zaměstnanců. Rok předtím byla v ústavu zřízena také hydrologická výzkumná stanice.

Vzhledem k tomu, že se ve výzkumném programu stále častěji objevovaly i úkoly hydrotechnického charakteru, bylo rozhodnutím Ministerstva veřejných prací z 18. srpna 1925 schváleno zřízení hydrotechnického ústavu a jeho spojení s ústavem hydrologickým. Protože pro řešení požadovaných úkolů kapacita budovy nestačila, byla vybudována budova B, s jejíž stavbou se započalo roce 1931 a dokončena byla roku 1933.

VÚV a T. G. Masaryk

První prezident republiky si dobře uvědomoval význam vědy a výzkumu pro nově se tvořící stát. Svědčí o tom i jeho citát: „Na vědeckém základě má býti vybudována nejvyšší výkonnost celého národa a státu, všechna práce má být soustavně budována na vědecké teorii.“ Vážnost, které se T. G. Masaryk těšil u většiny obyvatel republiky, vyjádřili pracovníci ústavu v roce 1930, na který připadly 80. narozeniny prvního československého prezidenta, žádostí o připojení jeho jména k názvu spojených ústavů. Se svolením prezidenta republiky nesla pak instituce pojmenování Státní výzkumné ústavy hydrologický a hydrotechnický T. G. Masaryka. Roku 1933 se uskutečnila i návštěva prezidenta republiky v areálu ústavů. V roce 1946 byl název ústavu, při zachování působnosti a rozsahu agendy, zjednodušen na Státní ústav hydrologický T. G. Masaryka. Avšak v roce 1951 dochází k dalšímu přejmenování ústavu, tentokrát na Výzkumný ústav vodohospodářský. Jméno prvního prezidenta se z názvu vytrácí a vrací se zpět teprve po změně politických poměrů v roce 1990.

Založení poboček a poválečný vývoj

Text

VÚV TGM po roce 1989

Text