Online monitoring kvality vody přilákal zvídavé studenty
Ze zprávy středoškolského profesora Mgr. Jan Husáka…
Se studenty 3. ročníku Gymnázia Františka Palackého jsem tento týden navštívil monitorovací stanici pro kontinuální sledování kvality vody na řece Bečvě. Exkurzí nás provedl RNDr. Přemysl Soldán, Ph.D., z Výzkumného ústavu vodohospodářského (VÚV), který se na jejím vývoji i provozu dlouhodobě podílí. Stanice byla zprovozněna v roce 2022, tedy 2 roky po ekologické havárii na Bečvě. Stojí pod výustí kanalizace z firem Deza a EnergoAqua a nepřetržitě hlídá čistotu vody. V souvislosti s havárií nutno poznamenat, že z technických důvodů nebylo možné stanici umístit níže po proudu. Z odborného hlediska by takové umístění dávalo větší smysl, protože první úhyny ryb byly zaznamenány až přibližně 2 km pod stanicí. To potvrdil i rybář Jaroslav Foltýn, který pomáhá s provozem stanice a který zde má chatku. V den havárie zde nezaznamenal jediný úhyn ryb, navíc měl v řece umístěné živé rybí násady.
Jak stanice funguje?
Z Bečvy je do stanice neustále čerpána voda, která proudí přes přístroj Daph Tox II, což je malá nádržka s perloočkami – živými bioindikátory. Jejich pohyb nepřetržitě sleduje kamera a software vyhodnocuje jejich aktivitu. Pokud systém zaznamená jakoukoli změnu případně úhyn, okamžitě odebere vzorek vody v čase havárie, a poté ještě po jedné a po dvou hodinách. Díky tomu lze nejen zjistit přítomnost toxických látek, ale i odhadnout vzdálenost a zdroj znečištění podle tzv. křivky toxicity. Tento inovativní systém, vyvinutý v Německu a vylepšený českými odborníky z VÚV, umožňuje zachytit i krátkodobé havárie, které by běžné
odběry vůbec nezaznamenaly.
Co ukazují výsledky?
Od instalace stanice v roce 2022 nebyly zaznamenány žádné úhyny perlooček, které by souvisely se znečištěním řeky. Stanice tak hlídá Bečvu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu – a možná i svou přítomností působí jako „odstrašující prvek“ pro potenciální znečišťovatele.
Cena a význam automatického monitoringu
Provoz stanice je nyní financován z větší části Ministerstvem životního prostředí, ale také z rozpočtu Zlínského kraje, města Valašské Meziříčí a VÚV. Cena provozu této stanice je přitom zanedbatelná ve srovnání se škodami, které dokáže způsobit otrava celé řeky. I proto má smysl podobné stanice provozovat nejen na Bečvě, ale i na dalších českých řekách – jako spolehlivou pojistku proti opakování podobných ekologických katastrof.