Vlivy umělého zasněžování na vodní zdroje

Problematika vlivu odběrů vody pro účely technického zasněžování na průtoky vodních toků nebyla prozatím na území České republiky komplexně řešena. Pokud byl dopad řešen, tak zejména v souvislosti s některým z případů nadlimitního odběru vody. Odpůrci technického zasněžování a lyžování obecně tyto jednotlivé případy zobecňovali, tak že všechny odběry pro účely technického zasněžování mají významný dopad na pokles průtoků. Naopak provozovatelé lyžařských areálů poukazovali na fakt, že se jednalo o nahodilé jednotlivé případy individuálního nezodpovědného chování vybraných provozovatelů, které nelze ovlivnit, obdobně jako se to děje u ostatních odběratelů vody.

Jaké mají skutečné dopady odběry vody pro účely technického zasněžování na průtoky v tocích?

V rámci výzkumu probíhal v letech 2017–2020 monitoring dopadu na několika krkonošských tocích v oblasti Rokytnice nad Jizerou, Špindlerova Mlýna, Pece pod Sněžkou a Janských Lázních. Pro velikost zimních průtoků platí, že bývají ovlivněny oblevami. Pokud dlouhodobě nemrzne a střídají se chladnější období s oblevami, při nichž taje sníh, mají toky dostatek vody. V případě déletrvajících mrazů jsou naopak průtoky nízké a odběry vody z toků nejsou žádoucí. Obdobná situace nastává, pokud doznívá období výskytu nízkých průtoků z podzimu. Pokud protéká v tocích dostatek vody, nepředstavují odběry vody pro účely technického zasněžování problém. Přirozená variabilita výkyvů průtoků, způsobená kolísáním hladiny v důsledku přirozeného zvýšení/snížení hladiny toku, je výraznější než změny způsobené odběry vody pro účely technického zasněžování. Naopak v období nízkých průtoků může nastat problém.

Detailní vhled

Z pohledu možné velikosti vlivu jednotlivých odběrů vody je podstatná velikost poměru mezi povoleným maximálním množstvím odebrané vody a hodnotou okamžitého průtoku, resp. při nízkých průtocích ve vztahu k hodnotě minimálního zůstatkového průtoku. Je-li tento poměr velký, tak může být dopad odběrů vody při odběrech vody při přiblížení se k povoleným hodnotám podstatný. Se zvyšujícím se průtokem v toku se význam tohoto poměru snižuje a dopad odběrů vody na průtok v toku je méně významný.

Obvykle dosahují odběry vody jednotek procent z protékajícího objemu vody. Pro nejnepříznivější případy dosahuje pro krkonošské toky medián poměrů možných okamžitých odběrů a minimálního zůstatkového objemu 25 % (tzn. na polovině toků se může odebrat maximálně do 25 % z protékajícího množství vody), v extrému je poměr 60 % (tj. v rámci povoleného okamžitého odběru 20 l/s při minimálním zůstatkovém průtoku 13 l/s). Jak již bylo uvedeno, v reálných poměrech je vliv výrazně menší. Aplikujeme-li povolené hodnoty pro uvedený nejvyšší odběr, tak např. při průtoku 60 l/s a využití povoleného okamžitého odběru 20 l/s je poměr 33 %, při průtoku 15 l/s a dodržení minimálního zůstatkového průtoku 13 l/s  je poměr 13 %.


Průběh průtoků v prosinci 2019 na Svatopetrském potoce ve Špindlerově Mlýně. Rozdíl mezi modrou a červenou křivkou ve dnech 10. a 11. prosince ukazuje vliv odběrů vody na toky za běžně velkých průtoků.

Povolení k odběry vody většinově dodržována

Z pohledu dodržování povolených limitů pro odběry vody byla provedena pro data z let 2015–2019 analýza odběrů vody větších než 500 m3/měsíc z oblasti Krkonoš. V tomto období proběhla většina odběrů vody podle stanovených limitů s ojedinělým překročením limitů.